Tak tohle říkala ke konci kariéry asi největší orienťácká persona, se kterou jsem se mohl více potkat – Dana Šafka Brožková. A přesně tenhle přístup zrovna teď hodlám aplikovat! Minulý rok jsem se dostal globálně asi na svoje maximum a chtěl stoupat ještě dál…
Úspěšný podzimní start na City cross runu v Praze
Místo toho jsem se protrápil přípravou, která se jak kvantitativně, tak kvalitativně pohybovala po docela slušné sinusoidě. Hodně krát se už zdálo, že se z té marnosti už nadobro vykoušu, ale pak vždycky přišel pád zpátky na dno. Značná výhoda toho, když je člověk dole, ale je, že pokud se odrazíte opravdu pořádně, tak je to taky hodně vidět. Je jasné, že nebudu běhat věčně a to taky nechci, ale takhle končit? Někde dole? To si snad ani nezasloužím! Já prostě občas potřebuju neúspěchy a tenhle je pro mě obrovský impuls. Že mě poráží Šéďa jsem si zvykl, ale aby mě poráželi všichni mlaďáci, a to ještě pravidelně? Tak na to si zvykat vážně nechci!
Na tréninkovém kempu u Madridu s Malungem
Když přijedete na nominačky na nominačky v nikterak oslnivé formě a ještě skoro nic nevychází, tak jak by mělo, tak se prostě na ty nominačky nominovat nemůžete. Naštěstí pro mě je tu ale ještě podzim. A na podzim bývá krásně!!!
Výzkumná činnost venku má i své výhody :-) Slunce v duši!!!