Od té doby co jsem zplodil poslední příspěvek, stekla každá voda určitě nakonec dolů a Stázina se dostala Kubovi za ženu. Mně se dostal do ruky inženýrský diplom, o tři dny později jsem byl přijat na doktorské studium a o další tři dny později, v pondělí 8. února 2016, prvníden letního semestru jsem už v 8:00 učil páťáky. Jo a tady musí přijít malá rada pro studenty na FASTu: Zapište si mě, jsem nejhodnější učitel! ;-)
Během podzimu jsem udělal další kaiérní skok dopředu. Tentokrát mluvím o OB. Po osmi sezónách v barvách Täby OK jsem změnil dres a začal běhat za Lesní kuny z Malungu (Malungs OK Skogsmårdarna) z oblasti Dalarna. S klubem jsem běhal v Turecku a následně i na kempu v Blekinge. Doma se s ZBM a repre připravoval na tvrdou jarní sezonu.
Antalya O-Days výsledky: middle, middle WRE, long WRE, sprint WRE
Malungs OK v turecké Antalyi
Kaňon Güver
Prvním mistrovským testem byl klasicky nočák. Dařilo se mi a ač to nebylo perfektní, přivezl jsem domů hodně cennou bronzovou medaili. Tento rok se na NOBu totiž sešla nadprůměrná konkurence.
Vyhlášení MČR NOB se občas nepovede naplnit ani vítězem. No nevadí ;-) (foto:Kade)
A pak bylo spoustu kempů a nominaček a takové ty věci. Prostě tento způsob jara zdá se mi poněkud standardním. Zajeli jsme si do bujarého hotelu Jasek do Wrocławi, kde nám nejprve nabídli bujarou noční oslavu svatby a pak nám tu noc raději dali grátis. Zaběhli jsme si svěťáky a já jako správný nominátor bouchnul raději všechny disciplíny.
Výsledky:middle, sprint kvalifikace, sprint finále B a sprintovky
Tady se zrodila legenda "plážových" (mimochodem nejrychlejších) kraťasů!
Jo a podepsal jsem novou sponzorskou smlouvu na dodávku sportovní obuvi se švédským výrobcem SALMING! Díky!
Model Salming Speed na takovéto moje běžné poběhání
A taky jsem zaběhl svůj nový osobáček na 3 km, 9:12, což je zároveň nový platný rekord Atletiky Polička!
Testy v Šumperku a nový PB na 3 km (foto: Kade)
Aby toho před ME nebylo málo, tak než jsme vyrazili na sever lovit lampiony na Tiomile, zakeli jsme si ještě raději potrénovat sprinty do Uherského Brodu. Luhačovice tu připravily další fajn mistrovství ve sprintu (Baptiste mě už podruhé svou přítomností připravil o českou medaili, bylo z toho 4. místo) a sprintových štafetách. Ve štafetě jsem poprvé běžel v žabiňáckém áčku a měl obrovské očekávání. Začátek se nám zrovna nevydařil. Není úplně nejpříjemnější činností, postávat na startu druhého úseku s vědomím, že čtyři další žabiňáci už vyběhli a já tam trčím jen s Kubou Zimmermannemze ZBM 6. Nakonec jsme předvedli neuvěřitelnou stíhací jízdu a doběhli si pro stříbrné medaile :-).
Výsledky MČR Sprintové štafety
Dokument ČT4 o sprintovém víkendu
Dávám do toho všechno! (foto: Anna Auermüllerová)
Letošní 10MILA byla z mé strany plna obrovských očekávání. Běželo se v pro nás "domácím" terénu ve Falunu, zázemí jsme měli v místním kostele hned vedle arény špičkové a já dostal důvěru na důležitý osmý úsek. Celý tým (včetně mě) odvedl kus skvělé práce a tak jsme si domů odvezli výborné 6. místo, nejlepší umístění klubu od roku 2003! Navíc jsme si poradili se všemi kluby z Dalarny (Mora, Stora Tuna, Leksand...) a vyhráli tak ultramega prestižní Dala-kampen.
Týmy Malungu na Tiomile - 6. respektive 50. místo
Hned poté zaklepala na dveře Evropa. Já byl nominován na long a pak jsem měl sedět týden na zadku U tří veverek a čekat na svou další šanci. Nepřišla. Tak jsem si připsal jenom 33. místo za vcelku povedené vystoupení na klasické trati, kdy jsem za sebou nechal slušnou řádku velkých jmen.
Společně s naším masérem Kubou čekáme na svou šanci :-)
Dalším zastavením byla dvojkombinace nominačky MS+Jukola (SWE+FIN). Měl jsem nějaké světlejší momenty, ale jako bych to občas ani nebyl já. Nominačky se tedy úplně nepovedli a tek se letos budu muset spokojit s AMS, což mi velice vyhovuje ;-)
Report z nominaček (stránky repre)
Kvalitní autorská práce Lilla stugan studios: něco pro náročného a taky méně náročného diváka a závěrečný dosud nezveřejněný grilovací timelaps!!!
Paradise u naší chaty
Jukola to byla pro Kuny další skvělá pohádka! Já se tentokrát o místo nevešel do prvního týmu, když mě na poslední chvíli nahradil švédský reproš Anton Östlin. V jednom televizním rozhovoru pro Dalarnskou regionální televizi jsem viděl našeho finišmena Williama Linda mluvit o Tiomile jako o lehkém neúspěchu (nechápu!) a očekávání pro Jukolu tak byla opravdu velká. Bedna pro pevní tým a druhý tým na pódiu=TOP25. No trošku jsem se nad tím pousmál, ale bylo jasné, že při fantastickém závodě na to náš druhý tým, který jsem finišoval, rozhodně má. První tým si počínal parádně a vyběhl další skvělé umístění, tentokrát dokonce 4. místo. My jsme taky běželi slušně a nakonec těsně útočili na klubový rekord B-týmu. Třicátý sedmý flek je fajn, ale příště to bude lepší ;-)
Video o MOKS Jukole (Martin Hammarberg)
Tří týmy Malungu - 4./37./91. místo
A už se pomalu přesouváme do současnosti, do doby kdy se mě chytla více než slušná forma a já ji dokázal přetavit v sérii výborných výkonů. Z mistrovství na middlu v chlapech ještě medaili nemám a musím se přiznat, že po tom co jsem předvedl v lese, jsem si při sbíhání na sběrku na okraji louky u obce Hojná Voda opravdu myslel, že tentokrát jimít budu. Deset sekund na stříbro mrzí, ale brambora podpořená takovýmto výborným výkonem nebolí :-)
Doběh pro 4. místo na MČR middle 2016 (foto: Anna Auermüllerová)
Medailovou příchuť pro mě měl trochu netradičně už první den AMČR, kde jsem v Pardubicích zaběhl skvěle sprint a na Dýmovo zlato mi chybělo jen několik sekund.
Výsledky AMČR sprint a zkrácená
Finiš stříbrného sprintu. (foto: Lokomotiva Pardubice)
Znáte ty úspěchy, které třeba na první pohled nic moc v porovnání s jinými neznamenají, ale jisté rozpoložení a situace z nich udělá ty, na které se opravdu bude vzpomínat? Něco jako když jsem kdysi ještě jako junior vyhrál s Otrim a Bialdou MSR ve štafetách, když jsme porazili Kobru s Davem a Lukem v sestavě? To se stalo teď o víkendu na Botase. Jo jasně vyhrál jsem třídenní v elitě, o tom tu ale nemluvím. Stát se mistrem galaxie a přilehlých vesmírů v pivních štafetách se stává opravdu jednou maximálně dvakrát za deset let! A Tréninkové skupině Pavla B. se to podařilo. Navázali jsme na odkaz, který před několika lety vytvořil můj táta, a pod správným jménem vyrazili do boje. V semifinále jsme toho pravda ještě moc nepředvedli, ale finále to už byla jiná básnička. Náš finišmen Steeve měl dopitý poslední půllitr ještě před tím, než vůbec kterýkoli z našich soupeřů začal. Sen se stal skutečností a já tak můžu svoji krátkou pivní kariéru pověsit na hřebík. Skončit se má v nejlepším!
Celkové výsledky H.S.H. Vysočina cupu
Mistři Galaxie!!! (foto: Alena Voborníková)
Poslední doušky! Je to tam! (foto: Alena Voborníková)