pozn.: Původně měl být tento post odeslán už v noci z Helsinek, bohužel se to nepodařilo, proto vlastně až těsně po odběhnutí Jukoly, ale bez ní, ta snad přijde později.
Nominačky jsou minulostí, teď je další šance se procpat směr Akademické MS. Lesní část nominace (po dvou odběhlých špurtech) začala dvojzávodem na Vysočině a jak se později ukázalo, tak to nebylo zrovna tak zadarmo jak jsem si hloupě myslel. Trizzy mě na závodech říkal, že doufá zas v nějaký report o mých neúspěších. Prý si rád čte, když se mi nedaříJ. No tentokrát ho asi trochu zklamu, i když krátkou jsem si slušně vytrpěl. Nejprve přišel long, pro mě noblesní záležitost. Repre přijela v ochuzeném počtu a lehce rozložená. Já jsem oblíkl trenky a vyrazil od začátku nebojácně. Ke konci závodu mě malinko došlo a tak mě nakonec Chrobinda udolal a zaslouženě vyhrál. Čtyři jednoznačné body do tabulky pravdy doma a šance přidat něco v nedělním middlu.
28 kontrol napovídalo, že middlo bude tentokrát místama slušný superpíchač, což není úplně moje oblíbená záležitost, ale i přesto jsem se do lesíka moc těšil. V první části jsem začal obvyklým tempem a začal sbírat terčíky. No a tenhle elán mi vydržel pouze do šestky. Pak nás totiž poslal Zdenál sežrat nějaké ty vrstevnice a já pochopil, že jsem dneska spíš víc zadřenej než míň. Od té doby už jsem v podstatě bojoval o holý život a snažil se to aspoň nějak doplácat. To jak se třeba cítil Milda v sobotu, na mě dolehlo o den později. V posledních pěti minutách trati jsem byl už na pokraji zoufalství, ale nakonec to nějak totálně sfouklej došolichal až na pásku. No tohle jsem teda ještě při žádné krátké nezažil…o to větší překvapení bylo z pátého místa.
Teď jsem zrovna na cestě na další o-podnik: Jukolu. Poprvé od toho co do Finska jezdím (rok 2008) nejedu lodí s klubem ze Švédska, ale letím až na místo, což tento rok představuje Kuopio s mezipřistáním v Helsinkách. Moje letenka sice byla velmi levná, ale taky nabídla po cestě tam přenocování na letišti ve finské metropoli. Měl jsem naštudované, že tu je loni nově otevřené unikátní relaxační centrum, které nabízí například i luxusní spací kukaně s postelemi a to vše zcela zdarma. Toto centrum jsem po chvíli našel, ale v trochu jiném rozpoložení, než jsem viděl na fotkách… Šlo totiž jen o půlroční projekt nějaké společnosti, která poté co vyzkoumala to, co potřebovala, prostory zmenšila, designový nábytek odstranila a celkově tuto zónu zestandardizovala. I tak je tu, ale luxusní kobereček a podložky a různé polštáře na půjčení. Taky se tu během dne konají lekce jógy pro protažení těla mezi lety. To vše doplněné například luxusním vývratem a zvuky lesa (teda takhle intenzívně jsem ještě les kuňkat a štěbetat nikdy neslyšel).
Moje cestování bylo tentokrát trochu okořeněno už na Letišti Václava Havla, kde mi taťka zařídil čekačku v salonku City Lounge a já se tak mohl v klídečku navečeřet a pak se nechat zkontrolovat na VIP rentgenu, kde jsem si ovšem musel oba pracovníky bezpečnostní služby nejprve zbudit, protože evidentně tam zrovna moc práce neměli J.
No a aby toho ještě nebylo málo, tak přikládám fotečku asi nejluxusnější turistické značené cesty, kterou jsem omylem nedávno objevil v Brně na Holedné.
