Hlavní část přípravy je za námi a je tu první opravdové měření sil (svěťáky v Turecku nepočítám…). Fakt je ten, že jsem se po dvou letech lehkého pauzírování, ať už z důvodu zranění nebo školních povinností chtěl tento rok zase trochu prosadit a reinkarnovat tak trochu svoji kariéru. Je jasné, že všechno nepřijde hned a tak se musím lehce obrnit trpělivostí. Prvním postupným cílem směrem k hlavnímu, úspěchu na AMS, byla nominace na světový pohár do Španělska. Mise splněna! Po trochu slabším popodzimním rozjezdu jsem se pěkně dostával do obrátek a celý zásadní objemový blok tréninku zakončil dvojitým soustředěním v Chorvatsku a Slovinsku. Je pravda, že po úspěších v Chorvatsku (včetně vítězství v obou etapách na novém závodě Liburnija Open), kde se mi běhalo na kempu Matthiase Leonhardta opravdu famózně, mě ve Slovinsku trochu psychicky došlo a začal jsem mít drobné mapové problémy. Odběhal jsem, ale i tenhle týden hodně slušně a věděl jsem před nominačkama, že si to můžu pokazit jedině sám. To se nestalo a já se tak můžu v klidu dál soustředit na závody v Cehegínu, které nás čekají už příští týden. V souvislosti s mou nominací bych taky rád poděkoval Béďovi, který mě na svém blogu zařadil do skupiny mladých nadějných závodníků. Díky!
A jelikož začalo jaro, tak i můj blog se dostal ze zimní hybernace a dá se tedy jednoznačně očekávat zvýšená blogerská aktivita.
Jedna jarní momentka :-)