…tak by se dali shrnout dva poslední víkendy před mistrovstvím štafet. Nejprve přišel ČP v Šemanovicích na Kokořínsku. O tom už bylo napsáno až dost. Moje výsledky byly stabilní a ukázaly, že forma opravdu stoupá. Odzávodil jsem to se slušnými mezičasy, bohužel udělal několik drobných chyb, které mě zejména na middlu stály pozici na stupních. Jediné co snad stojí za zmínku je, že jsem si v sobotu taky prožil svoje drama, když jsem si na postupu mezi kontrolami 21 a 22 vybral špatný průchod a v jeho seběhu (spíš pádu), za vydatné pomoci ostružin, naštěstí dokázal v půlce zastavit. Následné balancování nad finálním srázem mě postavilo před otázku, zda nahoru, nebo dolů. No zapřený na obě strany nohama i rukama ve skále jsem to obhlíd a zjistil, že nahoru to bez maček nepůjde, a když se pustím dolů, tak si jednoduše zlámu nohy. No parádní vyhlídka řek bych. Jediné co tedy zbývalo, bylo se pustit do mission impossible. Tzn. slézt to a zlámat si max jednu nohu, abych ten zbytek už nějak doskákal. S vypětím všech sil jsem postupoval pomalu po centimetrech, a když se to se mnou utrhlo, tak už jsem nebyl moc vysoko a tudíž si nezlomil vůbec nic a mohl pokračovat v jízdě.
Asi nejpomalejších 63 m v mém životě – 2:03.
Výsledky sobota – long
Výsledky neděle – middle
Další víkend přišel vrchol sezony, ke kterému jsem se upínal snad ze všech nejvíce. MČR v longu na Rejvíze. Není to pro mě v současnosti ten nejfajnovější terén, vzhledem k těm kopcům, ale věřil jsem, že s kvalitně odvedeným mapovým výkonem by to mohlo být OK. Kvalifikace byla povinnost, poslala mě ale do finále z trochu dřívější pozice, než jsem si představoval. Do finále jsem začal svižně, ale už trojka mě vytrestala, když jsem se hloupě vydal rovně a pak navíc předvedl úplně špatnou realizaci. O čtyřce už mluvil třeba Olaf, já tam taky nechal… Navíc pětka mě taky nevyšla, když jsem si nepohlídal směr a hororová desetiminutovka byla dokonána. Po tomto jsem si řekl, že se budu snažit maximálně obíhat. To se celkem dařilo a ukázalo se to jako správná taktika, na druhou stranu moje precizní dohledávky si v sobotu večer někam asi vyrazily a v neděli se jednoduše neukázaly :-D. Na závěr přišel královský postup, který jsem zvolil dobře jen na půl (navíc na úvod i špatně realizoval) a dva zoufalé pokusy o nalezení devatenáctky, kdy jsem ji dvakrát minul tak o dva metry. Nakonec už na mě zůstal jen čistě běžecký souboj s Dýmečkem o sedmé místo. Pěkný mistrák zakončený pěkným místem.
Semifinálová a finálová mapa.
Výsledky sobota – semifinále
Výsledky neděle – finále
Snad si najdu čas sem dát něco i ze štafet, ale těžko říct. Následující dny a zejména víkendy strávím v zahraničí. Nejprve Maďarsko, pak Švédsko, pak Rakousko a možná vyrazím ke konci října se ZBM do Slovinska, připravit se na HROBy…