DANIEL HÁJEK

... NO "BINGO" ORIENTEERING

logo ZBM 2011     tok 3       olvlogo         ORTarzo     Logo head red     

Kdo sleduje sociální média jako Instagram nebo Facebook, tak se mohl dozvědět, jak se mi kromě zahajovací disciplíny sprintu vedlo na AMS v dalších disciplínách. Pro ty, kteří tohle nezaregistrovali, tu mám ještě kraťoučké shrnutí a jako bonus něco málo z Hostýnské osmy.

AMS LONG – všichni kluci v TOP 15

Druhý závodní den mě čekala má „klasická“ disciplína klasika. Závod v oblasti Csanyik byl veskrze očekávaný souboj běžců s mnoha kopci. Terén ne nepodobný brněnským nám náramně sedl, a i když tomu k medaili jak v ženách, tak v mužích chyběl kousíček, můžeme být obrovsky spokojení! Celý čtyřčlenný mužský tým v TOP15? To rozhodně stojí za trochu pozornosti!

Výsledky

GPS muži

Na tenhle výstup si bez kyslíku netroufl nikdo, kromě pana Profesora. "Když na to máš, tak je z vrcholu nejlepší rozhled!"

 

 

 

AMS SPRINT RELAY – Profesorova rada: „Nevzdávat se! Cíl je až v cíli!!!“

Sprintová štafeta je česká parádní disciplína a vlastně taková tiskárna na diplomy z velkých akcí. A ani tentokrát to nebylo výjimkou, když po takovém trochu analogickém průběhu k výkonu ZBM na MČR 2016 nakonec kvarteto Janďa, Ňuf, Miloš a Denča urvalo stříbro!

Výsledky

Neběžící část výpravy. Na jeden maďarský kopeček zmrzliny za 200 HUF (asi 18,- Kč) to chce už taky trochu odvahy!

 

AMS MIDDLE – Profesor radí: „Šlapat se nevyplácí!“

Na middle a štafety jsme se přesunuli výrazně výše do Bukových hor. Čekaly nás jemnější vrstevnicové tvary a taky pro dříve startující trochu míň fér závod. Nemá cenu si tady ale stěžovat, jestli někdo šlapal a někdo ne. Ti co nešlapali, si pozici v lepších startovních skupinách vybíhali několik měsíců v kuse, takže to vlastně fér je. Pro nás (zejména pro mě) je ale veliká škoda, že se tady neběhá buď kvalda, nebo dle WRE. Na middle jsem si věřil a ukazoval v úvodu, že když mi tam pár kontrol spadne, dokážu i s vyšší trávou a kopřivami pod nohama sázet docela slušný bomby. Několik menších chyb v závěru mě připravilo o lepší jak 21. místo. Ale tak jako když se to vezme kolem a kolem, není to vlastně docela fajn? :-) Pája a Denča zase ukázali, že middle prostě umí a zase nám to zacinkalo!

Výsledky

GPS muži

"Na čekané"

 

AMS RELAY – Profesorský výkon alias „Čo chýbalo!“

Bez toho, aby sme to dávali nejako najavo, boli sme s chalanmi už dlho rozhodnutia, že urobíme v štafetách nějakú tu medailu. Celá naša príprava smerovala k štvrtému augustu. Zostava, taktika, cieľ, to všetko bolo jasné dlho dopredu. Mára je vynikajúci na prvom úseku a svoje kvality potvrdil aj tentoraz. Já mohol v pohode využiť kratších farst a profesorským výkonom a najrýchlejším časom dňa vytvoriť fantastickú pozíciu pre nášho finišmana PíKeja, ktorý je pro túto pozíciu ako rodený! Ešte v polke sme bežali na striebro, pak sa bohužiaľ vloudila nejaká ta chybička a my sa prepadli na konečnú šiestu priečku. Nervozita urobila asi i tentoraz svoje! Je veľká škoda, že mladí chlapci nedostávajú toľko príležitostí, ako by si zaslúžili, potom by sa podobné výpadky ukazovali minimálne! Každopádně dúfam, že naša krátka spoločná rozprávka s nakoniec tak horkým koncom moje spoluběžce nakopne do ďalšej práce! Ďakujem za ten zážitok chalani!!!

Výsledky

GPS z mého druhého úseku

No jo, zas musí Mlaďák oddřít tu černou práci. Když doprovodíš Ikara na jeho poslední cestě a chceš stihnout závod, nezbývá než stopovat.

 

                                   

Pan Profesor a jeho studenti a jedna s Oťasem foto: Jakub "Otík" Marek

 

AMS Banket – Pozor! Maďarsko neuznává roztržené tričko uvázané jako čelenka za pokrývku horní části těla!!!

Už jenom boty a jsem ready na banket!

 

foto: osobní archiv Jakuba "Otíka" Marka

 

Hostýnská osma 2016 – Zamilovaný profesor: „Když ji miluješ, není co řešit!“

Na poslední chvíli jsem si sehnal registraci na letošní H8 a mohl se tak zase postavit na start mé srdcovky. Na Hostýnské jsem přišel o své ultra-panictví a moc rád se sem zase vracím, když mám tu možnost. Po dvou snadných vítězstvích se Švirdou v kategorii dvojic jsem se chtěl posunout zase o kousek dál a přihlásil se do jednotlivců. Já nijak zvlášť delší běhy netrénuju a vlastně od podzimu neběžel více jak dvě a půl hodiny, bo pro OB to jak známo není tak úplně potřeba. Ale zároveň vím, jak jsme my orienťáci z longů fantasticky zocelení a že mám na tyhle věci zároveň vcelku vlohy. Při pohledu do startovní listiny mi bylo jasné, že pokud se budu na závěr chtít vydrápat na stupně vítězů, budu do toho muset dát opravdu i to co natrénováno nemám. Tihle „novodobý ultraběžci“  jako jsou Jirkové Čípa a Petr jsou schopni běhat desítku kolem 31‘ a se vzrůstající kilometráží a sklonem se jejich tempo moc nesnižuje. No já jim říkám Fenomenální Hovada! :-) Navíc pohled do mapy letošního ročníku vzbuzoval ještě větší respekt než loni. Počasí nás naštěstí nakonec uchránilo a bylo příjemně, protože trať byla opravdu hodně drsná a těžkými prudkými výběhy se to jen hemžilo. Navíc bylo na mnoho místech celkem hodně bahna. No trailový masakr jak má být! První kilák klasicky za 4‘ a spousta vtípků ze strany účastníků běhu na čele, než se vjelo do prvního ostrého stoupání. Tam se při jeho přísném sklonu hodně rychle oddělilo zrno od plev. Já se zařadil poslušně za záda zkušeňáka Karla Axmana na sedmé místo, ale brzy jsem pochopil, že jde trochu pomaleji, než bych potřeboval, pokud chci soupeřit o nějaké lepší pozice. Pak už jsem si běžel většinu času sám a snažil se držet tempo a ukrajovat kiláky. Hodně velkým zpestřením letošního ročníku bylo zařazení nové 111 km dlouhé tratě, která startovala o 6 a půl hodiny dříve ve Vizovicích a po ranním průběhu shromaždištěm pokračovala stejným okruhem, jako jsme měli my.  Což znamenalo, že jsem měl možnost tak jednou za hodinu někoho dobíhat a předbíhat. A to byste nevěřili děcka, jakou to udělá radost :-).  Postupně jsem se dokázal dostat až na průběžnou třetí pozici a od nějakého 35 km až po poslední občerstvovačku na Tesáku na 56 km jsem se dost natěsno naháněl s nakonec bronzovým Markem Causidisem. Na Tesáku už jsem toho začínal mít dost a nohy přestaly jít hlavně s kopce a bylo jasné, že má Marek více ze hry. Bouchnul jsem količku a zapil to pivkem a vyběhl s náskokem několika sekund pod obávanou Čerňavu. Šli jsme ji dost zostra, protože Marek cítil šanci. Vysoké tempo jsem udržel jen asi dvě třetiny stoupání a pak ucítil v nohách, že zbytek závodu se může proměnit v hotové peklo. Nahoru to ještě šlo. Po Čerňavě jsem vybouchal hodně slušně ještě na poslední vrchol, tedy Kelčský Javorník s rozhlednou. Tady jsem byl ještě nějakou minutku za Markem, ale po nějakém kilometru klesání se to zlomilo. Zbývaly možná tři čtyři kilometry prudkého seběhu. Moje nohy začaly pálit a já je už přestal pořádně zvedat. Tahle situace vyústila v hodně nepříjemný pád. V tu chvíli jsem věděl, že jde do tuhého a že to prostě musím vybojovat hlavně hlavou. Rozběhl jsem se a říkal si, že se hlavně nesmím zastavit, jinak už se nikdy znovu nerozeběhnu. Těšil jsem se na guláš a na pivko a sunul se dopředu. Sen, který jsem měl na Tesáku, že to bouchnu pod 6 hodin, se začal pomalu rozplývat, ale to mně začínalo být vcelku jedno. Za mohutné podpory taty a ségry s přítelem jsem doslova proletěl (asi deset na kilák (-: ) závěrečnou rovinkou a našel si první pěkné travnaté místo, kam jsem si na deset minut ustlal. Vítězství (rozuměj doběhnutí) je moje! A navíc v takovémto čase! Paráda! 65 km/3000 m za 6:03 považuju za jeden z highlightů své běžecké kariéry. Na třetí místo jsem nakonec ztratil 5‘, ale to je ještě hodně lichotivé vzhledem ke stavům, které jsem na posledních kilácích zažíval. Pátého Petra Hénka jsem nakonec nechal za sebou bezmála 40‘, takže se asi začnu považovat za ultra-specialistu :-D. Švirda s Pájou potvrdili nesnadnou úlohu superfavoritů a doběhli si za 7:14 pro další jasné vítězství v kategorii dvojic. Po asi tříhodinovém sbírání sil jsem začal pořádně vnímat tu pravou atmosféru. A začal si říkat, že sem prostě musím zase znova dorazit! Fantastická příroda, tratě, organizace a hlavně atmosféra, kterou dokáží udělat doběhnuvší závodníci v cíli, dělají z tohoto závodu něco výjimečného. Díky všem, někdy zas! A děkuji své sestře Radce za fantastické buchtičky s krémem, které mě po doběhu doslova postavily na nohy :-)

Výsledky

Můj záznam z GPS na Connectu

Sanko, jsi mrtvej? (foto: Michal Popieluch)

Tak nám to tu začalo! Nejprve jsme to AMS za pomoci místních středověkých kejklířů zahájili na hradě Diósgyör.

Hrdým vlajkonošem české výpravy!

 

Tam šlo ještě vše dle plánu, horší už to bylo na sprintu. Sprint byl opravdu lahůdkoidní a technicky skoro až na horní hraně náročnosti. Pravda ale je, že se našla spousta borců, kteří to evidentně zvládli a nenastala žádná diskutabilní situace, takže asi opravdu nezbývá, než pořadatelům poděkovat, zatím předvádí opravdu profesionální práci! Já trestuhodně minul schody hned na první kontrolu a to mě moc nepřidalo. Nebyl jsem navíc připravený na první část v obci a otevřených zahradách, která se nacházela mimo embargovaný prostor. Udělal jsem spoustu chyb, na jejichž výběr se můžete podívat pod textem. Nemá smysl tady nějak sáhodlouze brečet. Někdy se prostě daří a někdy, i když máte magický startovní čas 12:34, prostě né. Zítra je taky den a z mezičasů dnešního sprintu a vůbec obecných pocitů je mi jasné, že forma tu prostě je. Zítra je long a začíná se zase od nuly!!! 

Výsledky

GPS muži

První nepovedený špurt v "plážákách" :-(

 

 Ostudná chyba na jedničku. Vyběhl jsem první schody, kterých jsem si všiml. 100. místo a 35'' chyba!

 

Rozmyšlená původní volba středem na obíhačku. Navíc jsem neviděl v závěru příběhovou rampu a šel dvoje schody navíc. 82. čas +20'' chyba!

 

Drobná minela na k17 a následně špatně dočtené popisy, špatná volba a spletené číslo na stojanu u k18. Poslední hlavní hřebíček do rakve. 100. čas a 25''chyba!

 

Lehký oraz po Botase přišel vhod, protože mě vzápětí čekala kempová dvojkombinace Maďarsko + Jeseníky.

Naše příprava snad není žádné tajemství, tak se tu o ni podělím :-)

První kroky směřovaly do východního Maďarska, konkrétně přímo do okolí terénů Akademického MS poblíž Miškovce. Záhy jsme pochopili, že Bukové hory jsou takový kamenitější bratři Brna a tím pádem jsme se do toho dostali vcelku na pohodu. Mapy jsou tu ale místama trochu slabší, což nám leckdy znemožňovalo naprostou čistotu našich výkonů. No každopádně bylo dobré to vidět a nachystat se na určitou flexibilitu, která bude možná zapotřebí.

První kompotový trénink byl asi nachystán na naše totální odrazení a myslím, že zaslouží absolutorium všichni, kdo našli v téhle zimě a dešti a v ruce s totální omalovánkou všechny terčíky.

 

Pak už jsme si ale jeli na parádní vlně, která směřovala až k poslednímu, dle mého nejpěknějšímu tréninku celého kempu.

Program byl následující…

Sobota odpoledne: kompotech 8 km Nagy-komasza. Svůj záznam z GPS jsem radši hned po tréninku spálil a zadupal do země, takže se už asi nikdo nepobaví lovením zejména famózní čtyřiadvacítky, na které skončilo svůj boj s tratí hned několik špičkových světových akademiků :-D

Neděle dopoledne: middle 4,7 km/205m Bánkút. Trať téměř stejná jako maďarské nominačky byla i díky pokračující nepřízni počasí zejména pro kotníkáře opravdovou lahůdkou. My tejpovací hejteři jsme si v tom libovali :-)

GPS Tracking

Výsledky middlu

 

Neděle odpoledne: sprint 1,9 km Miskolc downtown. Pěkná trať byla hodně znehodnocena neaktuálností mapy a zavřenými průchody, které nám ale koučové dokreslili do map. Nicméně to sloužilo jako výborný běžecký trénink a pro mě i jako dobrý motivační faktor. Neboť vybíhat na trať poslední a doběhnout první to jen tak nestane. A co teprve až obleču své závodní „plážové“ kraťasy!!!

GPS tracking ze sprintu trochu inkognito :-D

Výsledky sprintu

 

Pondělí dopoledne:  štafetové úseky, celkem 7,5 km Letrás. Trénink společný s několika Maďary. V našich končinách známý Aron Bakó (např. 4. místo MČR Long 2015) nás po pěkném lese dost prohnal, celkově jsme si ale kvalitním technickým vstupem dokázali místní akademické hvězdy povodit.

Znovu trochu nefunkční a inkognito GPS záznam 

Malá nápověda (02-pan parek, 03-ing lopuch, 04-dr. lotus, 06-prof. libido, 10-brusna, 11-lokotka, 01-metelka, 05-madam bathory, 08-maflow maslow, 09-HUN1, 26-HUN2)

Výsledky štafetových úseků kluci

 

Pondělí odpoledne: rerun middle WOC 2009 Bánkút. Naše výprava se na tohle odpočinkovější odpoledne rozdělila. Já se přidal k lesákům, kteří si vyjeli do hor zaběhat na parádní tratě z MS 2009.

Mužská trať  middlu MS 2009

 

Úterý dopoledne: long 10,7 km Csokas. Poslední a zároveň asi nejhezčí fáze krátkého kempíku. Pěkný les, dobrá mapa, hezké počasí a moc pěkná trať! Navíc jsme se tam s klukama trochu pohonili po lese a to je vždycky bonus ;-)

Tradiční inkognito GPS

Výsledky čtyř měřených postupů z longu (2., 4., 6., 8. kontrola)

 

Pak už nás čekala jen další úmorná cesta domů, která naštěstí vlastně z Maďarska až tak úmorná není. Středa přišla vhod. Odpočinkový den byl před náročným programem, který nás čekal na závěr týdne v Jeseníkách, nutností.

Rozkaz zněl jasně! Ve čtvrtek ráno sraz na Dolní Moravě! Naše tréninková skupina sestávající se z profesora Libida, Ing. Arch. Lopucha, Pana Párka, Sešuka a Brusny vydržela kompaktní ale jen asi 150 m, když jsem s Lopuchem provedl puč a vydali jsme se na Kraličák delší, ale za to horší cestou. Byl z toho pěkný výběh na nějakou tu minutku a přiznám se, že jsme to místama s panem inženýrem zrovna nechladili 0:-)

Záznam na Garmin Connect

No ty návštěvníky webu co jsou žhaví po novém fotopříběhu asi nepotěším, krom mých instáčovek nic nemám :-(

#kralicak

 

Odpoledne nás čekala příjemná grilovačka u Uweho proložená posilováním s výhledem na celé Jeseníky a okořeněná trochu obskurním výstupem Minářovic psa.

Druhý den minisoustředění u Vojcka v Šumperku jsme měli v plánu provést trochu sightseeingu po nejslavnějších místech zdejšího kraje, místech kde se psala historie. Ráno nás čekal výběh na Kamenný vrch, legendární kopec, kde mě Matthias Kyburz skoro ani neuvisel, když jsem ho doběhl na pátý kontrole na MEDu. Jo a od té doby nějak nemůžu pochopit, kde se stala chyba :-).

Garmin Connect

Odpoledne jsme se přesunuli na místní atletický staďák, kde jsme překonal dosud platný rekord Atletiky Polička na 3 km. Po krátkém zastavení u bronzové pamětní desky jsme tam bouchli 2x10‘ svižně a vyrazili za noční zábavou :-)

Na závěr soustředění jsme měli naordinovaný klasický běh do vrchu Mladkov – Suchý vrch. Už jsme byli lehce rozsekaní, takže se na start postavili už jen ti nejsilnější! Já a Pan Párek! A nevedli jsme si vzhledem k náročnému absolvovanému programu vůbec špatně. Dokonce jsem mezi některými fanoušky zaslechl, že by se snad od příště mělo běhat na Hájkův kopec! No uvidíme! Hlavně uvidíme co forma na to, až se AMS zeptá!!!

Ofiko výsledky

Garmin Connect

No zadarmo to rozhodně nebylo! (foto: Jan Šimůnek)

Od té doby co jsem tu zplodil poslední příspěvek, stekla každá voda určitě nakonec dolů a Stázina se dostala Kubovi za ženu.  Mně se dostal do ruky inženýrský diplom, o tři dny později jsem byl přijat na doktorské studium a o další tři dny později, v pondělí 8. února 2016, první den letního semestru jsem už v 8:00 učil páťáky. Jo a tady musí přijít malá rada pro studenty vodařiny na FASTu: Zapište si mě, jsem nejhodnější učitel! ;-)

Během podzimu jsem udělal další kariérní skok dopředu. Tentokrát mluvím o OB. Po osmi sezónách v barvách Täby OK jsem změnil dres a začal běhat za Lesní kuny z Malungu (Malungs OK Skogsmårdarna) z oblasti Dalarna. S klubem jsem běhal v Turecku a následně i na kempu v Blekinge. Doma se s ZBM a repre připravoval na tvrdou jarní sezonu.

Antalya O-Days výsledky: middle, middle WRE, long WRE, sprint WRE

Malungs OK v turecké Antalyi

 Kaňon Güver

 

Prvním mistrovským testem byl klasicky nočák. Dařilo se mi a ač to nebylo perfektní, přivezl jsem domů hodně cennou bronzovou medaili. Tento rok se na NOBu totiž sešla nadprůměrná konkurence.

Výsledky

GPS

MIR_8401.jpg

Vyhlášení MČR NOB se občas nepovede naplnit ani vítězem. No nevadí ;-) (foto: Kade)

 

A pak bylo spoustu kempů a nominaček a takové ty věci. Prostě tento způsob jara zdá se mi poněkud standardním.  Zajeli jsme si do bujarého hotelu Jasek ve Wrocławi, kde nám nejprve nabídli bujarou noční oslavu svatby a pak nám tu noc ještě dali grátis. Zaběhli jsme si svěťáky a já jako správný nominátor bouchnul raději všechny disciplíny.

Výsledky: middle, sprint kvalifikace, sprint finále B a sprintovky

Tady se zrodila legenda "plážových" (mimochodem nejrychlejších) kraťasů!

 

Jo a podepsal jsem novou sponzorskou smlouvu na dodávku sportovní obuvi se švédským výrobcem SALMING! Díky!

Model Salming Speed na takovéto moje běžné poběhání

 

A taky jsem zaběhl svůj nový osobáček na 3 km, 9:12, což je zároveň nový platný rekord Atletiky Polička!

MIR_8517.jpg

Testy v Šumperku a nový PB na 3 km (foto: Kade)

 

Aby toho před ME nebylo málo, tak než jsme vyrazili na sever lovit lampiony na Tiomile, zajeli jsme si ještě raději potrénovat sprinty do Uherského Brodu. Luhačovice tu připravily další fajn mistrovství ve sprintu (Baptiste mě už podruhé svou přítomností připravil o českou medaili, bylo z toho 4. místo) a sprintových štafetách. Ve štafetě jsem poprvé běžel v žabiňáckém áčku a měl obrovské očekávání. Začátek se nám zrovna nevydařil. Není úplně nejpříjemnější činností, postávat na startu druhého úseku s vědomím, že čtyři další žabiňáci už vyběhli a já tam trčím jen s Kubou Zimmermennem ze ZBM 6. Nakonec jsme předvedli neuvěřitelnou stíhací jízdu a doběhli si pro stříbrné medaile :-).

Výsledky MČR Sprint

Výsledky MČR Sprintové štafety

Dokument ČT4 o sprintovém víkendu

Dávám do toho všechno! (foto: Anna Auermüllerová)

 

Letošní 10MILA byla z mé strany plna obrovských očekávání. Běželo se v pro nás „domácím“ terénu ve Falunu, zázemí jsme měli v místním kostele hned vedle arény špičkové a já dostal důvěru na důležitý osmý úsek. Celý tým (včetně mě) odvedl kus skvělé práce a tak jsme si domů odvezli výborné 6. místo, nejlepší umístění klubu od roku 2003! Navíc jsme si poradili se všemi kluby z Dalarny (Mora, Stora Tuna, Leksand…) a vyhráli tak ultramega prestižní Dala-kampen.

Výsledky

GPS

Týmy Malungu na Tiomile - 6. resektive 50. místo

 

Hned poté zaklepala na dveře Evropa. Já byl nominován na long a pak jsem měl sedět týden na zadku U tří veverek a čekat na svou další šanci. Nepřišla. Tak jsem si připsal jenom 33. místo za vcelku povedené vystoupení na klasické trati, kdy jsem za sebou nechal slušnou řádku velkých jmen.

Výsledky semifinále

GPS semifinále

Výsledky finále

GPS finále

Dokument ČT4

Článek Deníku o ZBM na ME 

 Společně s naším masérem Kubou čekáme na svou šanci :-)

 

Dalším zastavením byla dvojkombinace nominačky MS + Jukola (SWE+FIN). Měl jsem nějaké světlejší momenty, ale jako bych to občas ani nebyl já. Nominačky se tedy úplně nepovedli a tak se letos budu muset spokojit s AMS, což mi velice vyhovuje ;-)

Report z nominaček (stránky repre)

Kvalitní autorská práce Lilla stugan studios: něco pro náročného a taky méně náročného diváka a závěrečný dosud nezveřejněný grilovací timelaps!!!

Paradise u naší chaty

 

Jukola, to byla pro Kuny další skvělá pohádka! Já se tentokrát o místo nevešel do prvního týmu, když mě na poslední chvíli nahradil švédský reproš Anton Östlin. V jednom televizním rozhovoru pro Dalarnskou regionální televizi jsem viděl našeho finišmana Williama Linda mluvit o Tiomile jako o lehkém neúspěchu (nechápu!) a očekávání pro Jukolu tak byla opravdu velká. Bedna pro první tým a druhý tým na pódiu = TOP 25. No trošku jsem se nad tím pousmál, ale bylo jasné, že při fantastickém závodě na to náš druhý tým, který jsem finišoval, rozhodně má. První tým si počínal parádně a vyběhl další skvělé umístění, tentokrát dokonce 4. místo. My jsme taky běželi slušně a nakonec těsně útočili na klubový rekord B – týmu. Třicátý sedmý flek je fajn, ale příště to bude lepší ;-)

Výsledky

Video o MOKS Jukole (Martin Hammarberg)

 

 Tři týmy Malungu - 4./37./91. místo

 

A už se pomalu přesouváme do současnosti, do doby kdy se mě chytla více než slušná forma á já ji dokázal přetavit v sérii výborných výkonů.  Z mistrovství na middlu v chlapech ještě medaili nemám a musím se přiznat, že po tom co jsem předvedl v lese, jsem si při sbíhání na sběrku na okraji louky u obce Hojná Voda opravdu myslel, že tentokrát ji mít budu. Deset sekund na stříbro zamrzí, ale brambora podpořená takovýmto výborným výkonem nebolí :-)

Výsledky finále

Televizní dokument ČT4

GPS

Doběh pro 4. místo na MČR middle 2016 (foto: Anna Auermüllerová)

 

Medailovou příchuť pro mě měl trochu netradičně už první den AMČR, kde jsem v Pardubicích zaběhl  skvěle sprint a na Dýmovo zlato mi chybělo jen několik sekund.

Výsledky AMČR sprint a zkrácená

Finiš stříbrnného sprintu. (foto: Lokomotiva Pardubice)

 

Znáte ty úspěchy, které třeba na první pohled nic moc v porovnání s jinými neznamenají, ale jisté rozpoložení a situace z nich udělá ty, na které se opravdu bude vzpomínat? Něco jako když jsem kdysi ještě jako junior vyhrál s Otrim a Bialdou MSR ve štafetách, když jsme porazili Kobru s Davem a Lukem v sestavě? To to se stalo teď o víkendu na Botase. Jo jasně vyhrál jsem třídenní v elitě, o tom tu ale nemluvím. Stát se mistrem galaxie a přilehlých vesmírů v pivních štafetách se stává opravdu jednou maximálně dvakrát za deset let! A Tréninkové skupině Pavla B. se to podařilo. Navázali jsme na odkaz, který před několika lety vytvořil můj táta, a pod správným jménem vyrazili do boje. V semifinále jsme toho pravda ještě moc nepředvedli, ale finále to už byla jiná básnička. Náš finišmen Steeve měl dopitý poslední půllitr ještě před tím, než vůbec kterýkoli z našich soupeřů začal. Sen se stal skutečností a já tak můžu svoji krátkou pivní kariéru pověsit na hřebík. Skončit se má v nejlepším!

Celkové výsledky H.S.H. Vysočina cupu

Mistři Galaxie!!! (foto: Alena Voborníková)

 

Poslední doušky! Je to tam! (foto: Alena Voborníková)